13. Praskání výlisku, trhliny/cracking, brittleness

Vložte svůj text...Vložit obrázek. téma taky32 a taky 9

Praskliny na výlisku způsobené deformací při otevírání formy, vyhození, vyjímání výlisku, manipulaci, nebo montáži, vysoké vnitřní pnutí.

Nezaměnit, nesplést s: škrábance 16

technolog: vysoký dotlak, teplota formy, teplota taveniny, Vyhození,manipulace s výliskem,rychlost otevření, vyhození, bod zamrznut,zvýšit Tf

nástrojař: podkosy a zápory, ostré hrany a kouty, nedostatečné vyjímací úkosy, tvarové vyhazovače a šíbry.

seřizovač: přehřívání

jiné(materiál,stroj, konstrukce dílu): vlhkost,kontaminace, mletina, kondicionace

L.Zeman: sušení,snížit teplotu taveniny ,zpětný tlak a otáčky šneku, zvětšit průřez vtoků , obj. rychlost plnění

rozvinout ještě technologicky jak vzniká vysoké vnitřní pnutí ve výlisku: studená forma, nízká teplota taveniny, vysoká rychlost vstřikování, vysoký a dlouhý dotlak

Praskání výlisku nástrojař:

Praskání často vzniká během vyhazování, když díl ulpívá na tvárníku. Zkontrolujte díl ještě před vyhozením. Použijte mobil na selfie tyči a nafilmujte mechanismus vzniku praskliny během vyhození ev. odformování. Je trochu náročnější na zkušenost a technické uvažování vypátrat pravou příčinu křížení výlisku ( hrubý povrch v žebrech, podkosy, ostré hranky, sotva patrné zápory, logiku smrštění, sčítání pohybů atd..) Správný postup je vypátrat příčinu a další potenciální místa a zápory odstranit, úkosy sjednotit, exponované povrchy (žebra a protichůdné strany, kde působí smrštění) zahladit do technického lesku (plně stačí 320 papír). Nespecifikované ostré hrany nahradit alespoň minimálním rádiusem ovšem jen tam, kde nevzniknou propady a krabicovy efekt !!!

Při hledání problematického místa lze použít metody zaslepení potenciálního zdroje (žebro říznout skalpelem a vložit do formy), nebo metodu s obarveným separátorem na štětečku a postupovat proti toku hmoty, pro otisky a diagnostiku záporů, kavitace, nepřístupných povrchů se velice osvědčuje zubařský otiskový silikon.

Realita v praxi je ale taková, že nástrojař není motivován složitě hledat příčiny, nemá čas.. místo toho nabrousí na tvárník na opačné straně ( v lepším případě na obou) zápor tzv. přidržovač..(foto)

Přidržovače samy o sobě nejsou špatně, pokud nemají ostré hrany, nevadí zákazníkovi, neškrábou výlisek a přispívají ke stabilitě vyhození a pro manipulaci např.robotem. mělo by se k nim ale přistoupit až po neuspokojivém řešení kořenové příčiny.

Velmi často díly praskají, když se vzájemně perou šikmé vyhazovače s nedostatečnými úkosy, nebo zápory. Nebo při odformování šíbrů.

Ostré hrany a otřepy lze někdy lépe než očima odhalit dotykem po přejetí nehtem, jemným keramickým pilníkem, prstem v jemné textilní rukavici.

Při odstraňování otřepů je dobré hranku obtáhnout lihovým fialovým fixem, jemný diamantový (keramický) pilník pod vyjímacím úhlem pak krásně zviditelní nežádoucí hranky i zápory.

Ostré hrany obecně představují vruby na kterých se koncentruje napětí a velice zeslabují pevnost konstrukce. Úpravy na tvaru výlisku ale musí vzejít od zákazníka resp konstruktéra dílu.

Pozor na propady v důsledku krabicové efektu!! V žebrech a na hranách naproti nominální stěně už i nepatrné sražení hrany a rádius může způsobit neakceptovatelný propad na pohledové A straně dílu!

Zajímavá metoda. Jak rychle odhalit ostrou hranu na výlisku je obtáhnout místo kuličkovým perem ((propiskou)- v papírnictví vám sdělí průměr kuličky na špičce pera) pokud je v koutě čára jedna, je v koutě rádius větší než na peru, pokud jsou čáry dvě, je tam ostrý roh, resp. rádius menší..

Metodu používám na odhalení nežádoucích ostrých hran na studených vtokových ústích..

Praskliny může způsobovat nevhodná manipulace obsluhy nebo robota.