16.Šupiny, vmetky / flaking

Šupinky a úlomky plastu ve formě jako vzhledová vada . Riziko poškození formy omačkáním, zadřením

Vzniká nejčastěji oddělováním tunelových vtoků, z odpadávajících drobných zástřiků, ze škrábání při odformování i při manipulaci operátora i robota.

Drobné šupinky, zrnka plastu zanesená do kavity způsobují vzhledové vady na povrchu výlisku.

Nezaměnit, nesplést s: tokové čáry šlíry, gate blush

technolog: Vyhazování, odformování

nástrojař: Najít zdroj problému!! Nutná přítomnost nástrojaře u stroje!! Vyhazování!! Odformování!! Vtokový systém!! Někdy i robot.

seřizovač: Rychlosti vyhazování a odformování

jiné(materiál,stroj, konstrukce dílu):

L.Zeman:

Šupiny nástrojař:

Šupiny jsou v podstatě čistě nástrojařův problém a je třeba ho řešit na formě.

Základ úspěchu je vypátrat,kdy, jak a kde přesně šupiny vznikají. Prohlédněte si pečlivě výlisek ze všech stran a pod zvětšovací lupou, stopy po škrábání a stopy po deformacích tzv. bělení- místa s překročenou mezí kluzu na plastu zpravidla zbělají.

Při pátrání nám pomůže hledat zdroj vzhledem k toku taveniny, gravitaci, průvanu, pohybu robota…

Vyhazovače a šíbry:

Specielně šikmé tvarové vyhazovače a jejich pohyb do strany mohou škrábat výlisek. Lze to řešit tzv"utopením škrábající hrany, nebo jejím sražením (nepatrným náběhem) OBR. samozřejmě předtím je třeba vyřešit všechny zápory, navalené hrany, podkosy, hrubý povrch v žebrech, ostré hrany a všechno co brání hladkému odformování. úkosy a žebra nemusí mít zrcadlový lesk, ale je dobré jít alespoň do povrchu 400 papír v případě, že dochází k ulpívání ( neplatí pro gumu, tam je to naopak a hladký povrch drží víc)

Vtoky: tuneláky a kešu, kančí zuby, kde dochází k střihu, nebo utrhnutí vtokového ústí to je nejčastější příčina šupin. Tvoření šupin se u těchto typů nezbavíme, ale můžeme situaci zlepšit.

U kešu je třeba vyostřit hrdlo na špičce vtoku, aby vznikl vrub a došlo k bezpečnějšímu oddělení.

navařením "brzdičky" před kuželem aby vtok nebrnkal (to brnknutí a strouhnutí o hranu je častěji příčina šupiny než samotné oddělení ústí) obr.

sražením hranky o kterou špička tuneláku brnká, aby to tolik nestrouhalo.

Vyrobením zpožďovače na vyhazovači vtoku se sice nezbavíme šupinek, ale zbavíme se brnkání do výlisku. obr.

Zástřiky do dělící roviny: Samozřejmě je třeba se zbavit zástřiků, které mohou padat do dělící roviny a vymačkávat formu a poškozovat výrobky. V dělící rovině musíme zkontrolovat navalené hrany a otřepy.

Velmi častou příčinou šupinek bývají špatně provedené a "amatérsky" upravené přidržovače vtoků, vtokového kůlu ale i přidržovače výlisku při problému s vyhazováním. obrázky

Někdy bývá příčinou šupinek i přebírání robotem nebo, když robot opracovává vtoky. Šupinky se někdy stěhují díky statické elektřině.

Šupiny mohou být zalité v povrchu výlisku, nebo jsou namačkané na povrchu delici roviny.

Kde hledat zdroj šupinek? Důležité je uvědomit si jestli je zdroj stále na stejném místě a jak cestuje po výlisku!! Zdroj hledejte od místa výskytu na výlisku směrem ke vtoku (logicky proti proudu taveniny). Další směr, který bysme měli prověřit je od místa výskytu proti gravitaci, nebo průvanu.

Vtoky:

Nejčastější zdroje šupinek bývají tunelové vtoky a všechny vtoky s automatickým oddělením ve formě (kešu,banán, kančí zub). Šupinky vzniknou při odtržení (střižení) o nestandardní nepřístupnou a často špatně kontrolovatelnou hranku tunelového vtoku.(obr. Výhodnější se ukazuje tvar D s nosem) Další citlivý bod je odformování samotného vtoku, kdy s různou intenzitou "brnkne" špička tunelového vtoku o okraj vtokového kanálu. Hranku je třeba opatřit rádiusem aby při brnknutí nestrouhla hoblinku. (Obr) Před vstupem do kuželu lze vyvařit hráz, která zaručí ohnutí vtoku a zabrání brnknutí. Délkové poměry Z přidržovačů a vyhazovačů pro různé hmoty jsou v katalogu meusburger.(obrazky)

Vmetek někdy vzniká tak, že se tunelák utrhne v kuželu a na výlisku zůstane šťopička, která se následně střihne při odformování výlisku.. proto může být výhodné vyhazovače vtoku opatřit zpožďovačem (obr).

U výroby s vysokými nároky na vzhled se obecně doporučuje vyhnout se vtokům s automatickým oddělováním.

Šíbry,vyhazovače, prolisy: Pečlivě prohlédnout všechny vyjímací úkosy a opatřit je kvalitním povrchem min 400 papír, bez veškerých záporů, podkosů a navalených hran!! Pokud je nástrojař při zkoušení, může si hranky, které podezřívá z vytváření šupinek, nebo potíží s odformováním odmastit breakem a nabarvit fialovým lihovým fixem (v případě světlé hmoty). Šikovný technolog by mu jistě uměl malinko přidat dotlak.. na výlisku pak bude opticky potvrzené, kde dochází ke vzniku šupinek.

Otřepy a hrany v dělící rovině: Pečlivě prohlédnout na výlisku i na formě zápory a otřepy v dělící rovině.

Nápisy, datumovky, eroze tvárníku: Příliš ostré, hlubší, hrubé nápisy a mřížky pro datumovky a ukazatele stavu mohou být zdrojem šupinek a vmetků. Značení datumu a stavu obsluhou pomocí kladiva a důlčíku je častá realita… nestandartní značka důlčíkem bývá často zdroj vzhledových vad na A povrchu (opravit zavařením, přeleštěním hrubých nápisů a tabulek aby neuvolňovaly šupinky.

Zdrojem šupin bývají nestandartní nebo improvizované přidržovače vtokových kůlů. Ideální je zetko bez ostrých hran, hrůza je křížek, nebo veškeré přidržovače s podkosem a záporným osazením u tvrdších plastů.