KONTROLA ODVZDUŠNĚNÍ.

Odvzdušnovací kanály je třeba během provozu a při pravidelné údržbě čistit a kontrolovat. Štěrbiny a kanálky v dělící rovině se zanášejí nánosy ze zplodin a kondenzátů uvolněných z roztaveného plastu. Jak se kanálky postupně zanášejí, kladou stále větší odpor, zplodiny se přepalují a zanášejí drážky stále rychleji až odvzdušnění úplně ucpou a to se okamžitě projeví výrobou neshodných dílů.

Čištění je třeba provádět v pravidelných intervalech dřív, než forma začne vyrábět zmetky. V praxi se používá benzín nebo aceton a mechanické očištění vatou, hadříkem. Dobrá pomůcka tam kde nehrozí poškrábání citlivých dezénů je čistící rouno Skotchbright . Pro čištění jemných dezénů funguje pouze otryskání suchým ledem, omezeně chemické čištění speciálními spreji a pěnami. Čistící lasser odstraňuje nánosy polymerních látek velice dobře, nelze s ním ale čistit jemné dezény a vysoce leštěné plochy bez poškození a viditelných stop po lasserovém paprsku.

 Při podezření je třeba zkontrolovat, jestli jsou kanálky a štěrbiny funkční a dostatečně hluboké a nedošloí k jejich promačkání a zatěsnění v důsledku únavy materiálu formy, nebo příliš vysoké zavírací síly.

Podstatné je ale zkontrolovat a ověřit, jestli jsou kanály průchozí také v okamžiku, kdy máme formu zavřenou plnou zavírací silou jako se tomu děje při vstřiku.

Zde je nejvýhodnější provést měření metodou plastic gauge , nebo ještě lépe zkontrolovat formu a kvalitu jejího slícování testem na barvu při postupném zvyšování zavírací síly.

Větší problém než « hrabičky « je zde diletantské odlehčení dělící roviny. Narezlému zbarvení dosedacích ploch se říká "tlaková rez ".V těchto místech nemůže být ani řeč o účinném odvzdušnění, protože dutina je zde hermeticky utěsněna !! Kvalitní formu z německých, italských, i některých českých nástrojáren poznáte podle neošvindlované dělící roviny s plochou i násobně větší ,než průmět výlisku. Taková forma pak "drží " a "nehne se" a nabroušené odvzdušnění vydrží roky a nezamačká se.

Odlehčením si nástrojárna usnadní práci s lícováním, ale taková forma si pak neustále "sedá " a tím pádem velice rychle dotěsní jakékoli odvzdušnění v dělící rovině. Tlakové příložky už zpravidla nic nevyřeší, i kdyby jste je zvedli o desetiny mm.

Další problém je, že se neomačkávají jenom odvzdušňovací drážky, ale i hrany dělící roviny ,To způsobuje" škrábání " výlisku , vadu, které kvalitáři říkají " čárový kód" . Nástrojař pak musí začistit namačkaný otřep v dělící rovině .

Obrázek 2otřep v dělící rovině nejlépe ucítíte po přejetí nehtem

Každou formu může poškodit chybně nastavená (větší) zavírací síla. Nekvalitní formu, ale poškodí i minimální zavírací síla potřebná pro výrobu vyhovujícího výlisku. Problém se ale často projeví až při nájezdu do plného provozu.

A to je případ formy na snímku.