ODVZDUŠNĚNÍ POMOCÍ ODVZDUŠŇOVACÍCH VLOŽEK

 Každým rozdělením tvaru formy může odejít vzduch, ale pouze do té doby, než se štěrbona zanese. Stacionární vložky proto fungují jenom krátce a po několika tisících cyklech je třeba demontáž a čištění. Pokud už řešíme věc takto, je výhodné vložky koncipovat tak aby se daly snadno demontovat z dělící roviny a ideálně na stroji.

Účinnost a interval nutné údržby lze výrazně zvýšit zabudováním automatického profuku tlakovým vzduchem po každém cyklu. Funguje to pouze v případě bezchybného provedení a zapojení na stroji. V praxi většinou systém odstaví z důvodů "složitosti" a nepochopení obsluhy. Tlakový vzduch také není "zadarmo".

Výše zmíněné platí i pro odvzdušnění pomocí porézních materiálů jako je PORCERAX II. Výrobce materiálu doporučuje čistit v ultrazvukové vaně za pomoci acetonu. Osobně mám zkušenost s pravidelným vypalováním vložek PB plamenem. Opatrně a pomalu vložky ohřívat max. 400st C, dokud z nich odchází kondenzát. ( z povrchu vylézají a hoří kapičky hmoty podobné dehtu)

U materiálu Porcerax je naprosto klíčové chápat, jak funguje a veškeré funkční plochy, včetně nitřních vrtání a kanálků provádět výhradně elektroerozivně. Konvenčním obráběním ( i třeba ručním přeleštěním) póry zavřete a materiál přestane "dýchat".