55.Termokamera

 "Fakt nepotřebujete doktorát z kvantové fyziky, abyste si na kameře ověřili, kde se vám přehřívá okruh, nebo zadírá ložisko."

Nikdy nevěřte jednomu snímku z termokamery pořízenému přímo proti povrchu formy. 

Ještě víc matoucí snímek můžete pořídit, když si s termokamerou stoupnete přímo do stroje. 

Kovový povrch pro infračervené záření funguje jako zrcadlová plocha. Na takové fotce neuvidíte teplotu kovového povrchu, ale odraz záření, které se na povrchu formy bude zrcadlit. 

Klidně si to vyzkoušejte, postavte se s infrakamerou před formu vystydlou na pokojovou teplotu. Kde se tam sakra bere teplota 36 ℃  ve tvaru stojící lidské postavy?

Mějte to neustále na paměti, když se díváte na snímky termokamer. Abyste viděli skutečnou teplotu povrchu kovu, museli byste zabránit, aby se na povrchu zrcadlila teplota okolního prostředí ( třeba natřením zkoumaného povrchu vrstvou černé nekovové barvy, nebo nalepením izolepy, která zabrání reflexi. Samozřejmě musíte počkat až se izolepa prohřeje). 

 Podobně, když si stoupnete s termokamerou do stroje, mezi poloviny formy, tak nemáte na první dobrou vůbec šanci, vědět jaká teplota se na sledovaném detailu ukazuje. je to jakoby jste se vyfotili někde v zrcadlové síni..

Na dalším snímku vidíte termokamerou vyfocené hadice termoregulátoru. Šroubení a hadice vedou k temperačním kanálům formy.

 Černé gumové hadice na vratných ramenech okruhů vyzařují teplotu vratné vody z temperačních kanálů. Na snímku z termokamery  názorně vidíte rozdíly v teplotách a můžete prověřovat, proč se který okruh přehřívá, který okruh je průchozí, který je přiškrcený a jestli něco nefunguje jinak než  by mělo podle dokumentace.

Opět si všimněte, že kovová šroubení na termu mají podle snímku na kameře teplotu blízko teplotě okolního prostředí (fialová barva) . Mosaz má vynikající vodivost a jasně že fitinky nemají 20 ℃ , když v nich proudí voda, nebo glykol 60℃. Na mosazném šroubení se odráží teplota okolí.

Termokamera krásně ukazuje teplotu na povrchu výlisku ještě dlouhé minuty po vyhození z formy.

Nejjistější způsob, jak zjistit problém s nerovnoměrným chlazením je pořídit snímky výlisků (idealně i s kompletní vtokovou soustavou) mimo stroj. 

Foťte pohodlně v klidu na pracovním stole mimo přímé sálavé záření, bez ostrého světla ze zářivek a reflektorů. 

 Jako podklad  zvolte papírový karton, nebo gumu, předem si připravte krabici na zachycení výstřiků a na podklad si nakreslete chlívečky pro jednotlivé kusy a označte písmeny A,B,C, atd. .  Poziční čísla si  doplníte až po vyfocení.

 První fotku udělejte bezprostředně po vyhození a druhou fotku pořiďte za 1-2 minuty.

 Plast vyzařuje teplotu svého povrchu (a ten je ve formě chlazený) a někdy je potřeba chvilku počkat až to teplo "vyleze na povrch" výlisků.

 Klidně si poslední fotku udělejte po 5-7 minutách a uvidíte, jak dlouho jsou vidět na výliscích rozdíly teplot.